Chrám lesa
Jdu bosá trávou, ...
Rosa mě chladí a mojí duši hladí,
Vůně lesa po dešti lechtá mé chřípí a já vdechuji z plných plic, ten živý éter do mých buněk.
V pavučinách se třpytí diamanty léčivé vody a mech mě zve k pohlazení.
Slunce v paprscích v posvátné geometrii protíná vzduch mezi stromy a já hledím v úžasu na tu jedinečnou krásu.
Fraktály mandal světla ve vrcholcích stromů mě volají k tvoření , pojd´ tančit ve spektru barev duhy.
Strážcové lesa mě sledují, slyším, jak šustí vysoko ve větvích.
Já jsem , já jsem, já jsem doma.
![](https://5817e575da.cbaul-cdnwnd.com/8a3b783ae6466401addb450dfee4d967/200001578-7052570526/70413472_10217877557124812_8413067550987911168_o.jpg)
![](https://5817e575da.cbaul-cdnwnd.com/8a3b783ae6466401addb450dfee4d967/200000250-55bf356ba3/10460271_10204257610874668_36989745643795526_n.jpg)
Original text and photo by Pavlina Goodman