Chrám lesa

Chrám lesa

Jdu bosá trávou, ...

Rosa mě chladí a mojí duši hladí,

Vůně lesa po dešti lechtá mé chřípí a já vdechuji z plných plic, ten živý éter do mých buněk.

V pavučinách se třpytí diamanty léčivé vody a mech mě zve k pohlazení.

Slunce v paprscích v posvátné geometrii protíná vzduch mezi stromy a já hledím v úžasu na tu jedinečnou krásu.

Fraktály mandal světla ve vrcholcích stromů mě volají k tvoření , pojd´ tančit ve spektru barev duhy.

Strážcové lesa mě sledují, slyším, jak šustí vysoko ve větvích. 

Já jsem , já jsem, já jsem doma.

Original text and photo by Pavlina Goodman